V ekonomice je téměř 400 000 volných pracovních míst. A někteří podnikatelé volají po dovozu dalších pracovních sil ze zahraničí a zjednodušení příslušné legislativy, která další přísun zahraničních pracovníků umožní.
Argumentují tím, že se naše hospodářství nachází pod produkčním potenciálem a nedostatek pracovních sil je hlavní překážkou dalšího ekonomického růstu. Nedostatek pracovních sil ale je jen „umělým problémem” daným strukturální a vlastnickou deformací naší ekonomiky, který budoucnost neřeší. Řešením je spíše změna struktury ekonomiky. Na základě nesmyslných pobídek zahraničním investorům se vytvořila struktura, která neodpovídá možnostem a potřebám České republiky. A proto, podobně jako za starého režimu, při nesmyslné orientaci na těžký průmysl, platí i dnes: „nejsou lidi”…
Místo montoven, skladů a jednostranné orientace na automobilový průmysl musíme podporovat a rozvíjet výroby a služby s výrazně vyšší přidanou hodnotou, založené na moderních technologiích, inovacích, vzdělanostní ekonomice atd. Dnes vyrábíme ročně cca 1,4 milionu osobních automobilů a další komponenty pro autoprůmysl. Přitom jen cca 100 tisíc u nás vyrobených aut se v Česku i prodá a cca 1,3 milionu musíme vyvézt do zahraničí. Pokud za 3-4 roky nebude o naše auta se spalovacími motory nikdo stát (nebo bude stát jen o polovinu naší produkce), tak se projeví obrovská jednostranná přezaměstnanost, kterou stát bez rezerv a vlastního (národního?) kapitálu nebude schopen řešit bez dopadu na životní úroveň většiny občanů.
Již dnes jsme poměrně otevřenou společností a počty zahraničních pracovníků to dokazují. Žádný umělý masový přísun zahraničních dělníků nepotřebujeme (neúspěšného sociálního inženýrství jsme si za posledních 80 let užili vrchovatě). Spoléhat bychom se měli na vlastní zdroje a nehledat řešení našich problémů v zahraničí. Při naprosto nevyhovující struktuře naší ekonomiky, v kombinaci s převládajícím vlastnictvím tuzemských podniků zahraničními investory, by dovoz pracovních sil hlavně přispěl k vyššímu odlivu zisků ze země (dnes cca 300 miliard korun ročně a minimálně stejný objem pomocí vnitropodnikových transferů). Již dnes jsme v Evropě nejvýkonnější ekonomickou kolonií s upadajícím školstvím všech stupňů, s rozpadající se nedobudovanou dopravní infrastrukturou, třetinovou úrovní mezd, platů a důchodů atd. Naše ekonomika se dnes nachází spíše nad svým potenciálem než pod ním a bolestivá korekce je jen otázkou času (2-3 roky). Vyšší produkcí výrobků s malou přidanou hodnotou se vyspělé Evropě budeme spíše vzdalovat než přibližovat. Samozřejmě platí, že vzdělaných a pracovitých lidí nikdy nebude přebytek a dovedu si představit nějakou motivaci, jak je k nám přilákat. Ale jde spíše o „dovoz mozků” a ne masový dovoz pracovních sil.
Současná vláda, stejně jako ty minulé, přináší spíše populistická opatření a neřeší budoucnost země. Např. současné navyšování platů učitelů jenom mírně zpomalí úpadek školství a v žádném případě nepovede ke zlepšení stavu. Podobně můžeme hodnotitit prakticky všechny kroky, které dělá současná vláda. A to jsme v období ekonomického růstu! Jaká bude vládní politika za 2-3 roky, kdy budeme v jiné a bohužel méně příznivé fázi ekonomického cyklu?
Autor článku: Ing. Pavel Makovec, Ilustrační foto: Pixabay