Výrazné posílení české koruny ve stylu švýcarského franku po „vypnutí“ intervenčního režimu České národní banky se nedostavilo. Nepomáhá ani opakované zvyšování úrokových sazeb a koruna se po mírném zotavení opět blíží 26 korunám za euro. Kdo stojí za současnými „intervencemi”? 

Ani nejbližší budoucnost nevypadá z hlediska možného posilování české koruny moc optimisticky. Spíš naopak. Koruna je vnímána stejně jako maďarský forint nebo polský zlotý a bez ohledu na fundament české ekonomiky (rekordně nízká nezaměstnanost, solidní ekonomický růst atd.) se koruna s oslabením forintu a zlotého vždycky „sveze“.

Vedle negativního sentimentu na finančních trzích ve vztahu k našemu regionu je hlavní příčinou této situace obrovský objem spekulačních korun, které do české ekonomiky, přesněji do bilance České národní banky, „připluly“ v době umělého oslabování koruny ze strany ČNB. Tento příliv spekulačních korun kulminoval s očekávaným koncem intervencí, který však přišel příliš pozdě. Devizové rezervy ČNB díky tomu dnes činí cca 3,25 bilionu korun (3 250 miliard Kč), což je téměř přesně 70 % ročního HDP (hrubého domácího produktu) České republiky. Je to asi jediný náš ekonomický ukazatel, u kterého se můžeme hrdě(?) srovnávat se Švýcarskem…

Zvyšování základních úrokových sazeb ze strany ČNB se ukazuje jako neúčinné a v reálné ekonomice se promítá pouze mírným růstem sazeb u hypotečních úvěrů. Vzhledem k přebytku likvidity u komerčních bank se prakticky vůbec nepromítá do úrokových sazeb u depozit a vkladů a při téměř 2,5% roční inflaci dochází k znehodnocování úspor obyvatelstva.

Vzhledem k tomu, že ČNB za téměř 4 roky nakoupila takové množství eur, které bude česká ekonomika potřebovat zhruba v příštích 30 letech, posílení koruny a návrat na tržně konformní směnný kurz koruny může teoreticky trvat i právě těchto 30 let… ČNB si díky svým neomezeným intervenčním možnostem „najala“ velkou část protřelých devizových spekulantů, kteří se budou o oslabování koruny starat poté, co s ním ČNB přestane. Spekulanti prostě nepřipustí posílení výrazně pod 26 korun za euro a při každém posílení koruny se svým výběrem zisků postarají o její oslabení… Je to asi spíš kouzlo nechtěného než nějaký vědomý úmysl expertů z bankovní rady, ale o negativních dopadech sociálního inženýrství a manipulací s trhem je v dávné i nedávné historii důkazů dostatek. Ve světle těchto skutečností ztratily informace o tom, jak intervence úžasně prospěly celé české ekonomice a jejím občanům, lesk. A dnešní oživení má spíš charakter přehřívání ekonomiky s nafukováním různých „bublin“. Situace na realitním trhu dělá vrásky všem zúčastněným a trh práce s více než 300 000 volných pracovních míst překonává i staré časy plánované ekonomiky, která skončila před téměř 30 lety. S diletantskými zásahy do ekonomiky si evidentně nedokáže poradit ani „neviditelná ruka trhu“. Žádný ekonomický růst (stejně jako krize nebo recese) však netrvá věčně a korekce, která nás čeká, asi nebude bezbolestná.

Naštěstí je ekonomika živým organismem, který si dovede poradit s některými anomáliemi rychleji a efektivněji, než by odpovídalo nějakým lineárním projekcím. Vývoj české ekonomiky založený na jejím fundamentu bude vytvářet silný ekonomický tlak na posílení české koruny. Takže na posílení koruny určitě nebudeme čekat těch 30 let.

Autor článku: Ing. Pavel Makovec, Ilustrační foto: Pixabay