Zlato a jeho úloha v hospodářských dějinách lidstva je naprosto unikátní. Po staletí plnilo zlato funkci peněz ve všech základních funkcích, jak je uvádějí učebnice klasické politické ekonomie a dnes plní trezory centrálních bank.
Zlato a jeho funkce
V průběhu 20. století ztratilo zlato svoje základní peněžní funkce (míra hodnot a měřítko cen, prostředek směny a oběživo, platidlo, uchovatel hodnot a světové peníze) a zrušením pravidla zlatého krytí peněz, včetně možnosti (a povinnosti) směny peněz za zlato v bance vydávající peníze (v pevně stanoveném poměru), došlo k oddělení většiny peněžních funkcí od zlata. O tom, jestli je to dobře nebo špatně se vedou odborné diskuse mezi ekonomy různých směrů, škol a vyznání a zvláště v období finančních krizí tyto diskuse nabývají větší intenzity.
Bez diskuse je ale existence funkce zlata jako uchovatele hodnot. O tom mají jasno jak běžní občané (nebo spíše ti movitější), kteří si v posledních letech oblíbili investice do zlata, tak i vysoce kvalifikovaní ekonomové sedící v centrálních bankách téměř všech zemí. Přestože centrální banky dnes vydávají (emitují) peníze do oběhu bez ohledu kolik fyzického zlata mají ve svých trezorech, stále jsou centrální banky různých zemí největšími držiteli zlata. Asi si i světoví centrální bankéři říkají “co kdyby…”.
Zlaté rezervy
Pro zajímavost uvádím množství zlata (v tunách) v držení jednotlivých centrálních bank: USA 8 133, Německo 3 387, Itálie 2 451, Francie 2 435, Čína 1 054, Rusko 1 042, Švýcarsko 1 041,…atd. až po Albánii a Jemen, které drží shodně1,6 tuny zlata. Jak je na tom Česká národní banka? Za ne zcela jasných okolností a v době, kdy cena zlata byla na dlouhodobých minimech, došlo v letech 1997, 1998 k prodeji zlatých rezerv v rozsahu cca 55 tun a dnes drží ČNB méně než 10 tun zlata(přesné číslo si zájemci mohou nalézt na webu ČNB, kde je pravidelně s přesností na troyskou unci zveřejňováno). Pro srovnání uvádím zlaté rezervy srovnatelně velkých zemí (opět v tunách): Portugalsko 383, Rakousko 280, Belgie 227, Švédsko 125, Řecko 112, atd. a pro zajímavost ještě Bělorusko 50 a Slovensko 32 tun zlata.
“Zlatý poklad republiky”
Jenom pohled na tento žebříček ukazuje, že se strukturou devizových rezerv ČNB, z hlediska objemu držení zlata, není něco v pořádku. Ještě je možnost, že se centrální bankéři většiny světa pletou a pouze geniální bankovní rada ČNB z let 1997 a 1998 (jmenný seznam je rovněž k dohledání na webu) se rozhodla správně, ušetřila peníze za skladování zlata a nakoupila (výhodné?) německé dluhopisy.
Pominu neopominutelný morální a etický rozměr prodeje měnového zlata spravovaného ČNB (někdy občany laicky nazývaného “zlatý poklad republiky”), který je (přesněji byl) součástí symbolů naší státní suverenity neboli české státnosti, podobně jako korunovační klenoty, Pražský hrad nebo Karlštejn, případně listina “Zlatá bula sicilská”. Když se tak podívám na prázdnou státní kasu a zadlužený český stát, tak se obávám, kdy dostane někdo z našich moudrých politiků nápad na další rozprodeje.
Článek pro idnes, ilustrační foto Pixabay